Obecné informace

Knihu napsal Neil Gaiman a ilustroval ji Dave McKean.

V originále (Coraline) vydáno roku 2002.

Přeložila Ladislava Vojtková a vydalo nakladatelství Polaris roku 2007.

Zfilmováno (Koralína a svět za tajnými dveřmi) roku 2009 studiem Laika.

Hlavní postavy: Koralina a její maminka s tatínkem, slečny Spinková a Forciblová s jejich psy, pan B. a myšky Hopsalky, Druhá matka, dětské dušičky a kočka

Knížka se mi četla docela sama. Je to úžasně poutavé, když si ji rozečtete, už se Vás nepustí! Po dočtení této knížky se už na knoflíky nebudete dívat jako dřív, myslím, že se z Vás stane úplně jiný člověk. Nechtěla jsem, aby tato knížka hned skončila, ale zároveň jsem byla napjatá, jak to s Koralinou nakonec bude.

Byl natočen i film, každé je kouzelné jinak! Knížka Vás okouzlí, film nadchne a příběh ohromí...

Myslím, že taková díla si zaslouží, aby je četli všichni - od dívek po kluky, od malých až po staré.

Knihu jsem si bohužel nevyfotila, tak ještě jeden filmový obrázek :)

Obsah s prozrazením zápletky

Koralina s její matkou a otcem se přistěhovali do nového domu. Koralina, jakožto velká objevitelka, našla v domě jedny dveře, které nevedly nikam. Byla za nimi jen cihlová zeď a nic dalšího. V domě nebydleli sami - bydlely tam ještě dvě herečky, staré slečny Spinková a Forciblová s jejich psy, které jí darovaly zvláštní kamínek s dírkou. Byly to takové dvě podivné bábinky. Nad nimi bydlel jeden zvláštní straší malý pán, který připravoval myší cirkus.

Rodiče na ni poměrně často neměli moc času, tak si od maminky vyprosila klíč od těch dveří. Byl to ten největší a také nejvíc studil. Za dveřmi tentokrát byla dlouhá tajemná chodba. Vedla do vedlejšího bytu, který vypadal úplně stejně, jako ten jejich. Za sporákem stála jakási osoba, podobající se Koralinině matce, jen vyšší a hubenější. Byla to její druhá matka. V tomto světě bylo všechno lepší, zábavnější, i ty dvě bábinky zezdola nebydlely v malém bytě, ale bylo to veliké divadlo, kde hrály nekonečné představení, jejich diváky byli jejich psi. Potkala také kočku, která jí pověděla, co vlastně po ní druhá matka chce. Ze začátku si z kočky utahovala, ale poté jí začla věřit. Tento svět ale také nebyl dokonalý. Za domem se nenacházela studna, jako v Koralinině normálním světě, bylo tam bílo, les, který se ztrácel do náčrtků stromů a pak už nic, bylo to jako kdyby se procházela po jedné planetě pořád dokola.

Jednou jí druhá matka nabídla, že by mohla v tom podivném světě zůstat, ale to by znamenalo, že si musí místo očí nechat přišít knoflíky. Koralina nabídku odmítla, zpět domů se již nedostala. Druhá matka zatím uvěznila její pravé rodiče a prohodila ji zrcadlem do malé místnosti, kde poznala dětské dušičky. Ty jí poradily, jak se dostat z tohoto světa ven. Koralina vyzvala druhou matku na souboj. Měla to být hra - hra na průzkumníky. Koralina měla najít dušičky ztracených dětí, a nakonec i její rodiče. Kdyby prohrála, druhá matka by si ji mohla nechat v tom podivném světě. Hra mohla začít. Koralina postupně našla všechny dušičky, jedna byla schovaná v jejím pokojíku, druhá v divadle slečen Spinkové a Forciblové a třetí v zajetí myšek bláznivého děduly. Koralina by je nikdy nenašla, nebýt kamínku s dírkou, který dostala na začátku příběhu. Nakonec přelstila druhou matku a vysvobodila i rodiče. Ve snu jí dětské dušičky poradily, co dělat s klíčem od dveří. Klíč byl jen jeden, proto Koralina zamkla dveře a klíč zahodila do studny za domem.